Cesta

Marta Kubišová

HDneska už C#nám žádný nepoví, F#kdopak ji tam dal,
harmoniku Hkdo dal do křoC#ví a kdo na ní F#hrál.
La-la-la-la, Hla-lá-la-la-C#lá, la-la-la-la-F#lá,
la-la-la-la, Hla-la-la-la, C#lá, la-la-la-la-F#lá.
F#mUž nikdo neví, kdo jí Hmhýčkal na rukou,
C#7chlubil se její perleF#mtí,
k přečtení není ani Hmnápis azbukou,
kdopak F#mví, kdo G#7písně na ní HAhrával ?
HmO hloubce Etůní v očích Adívky copaté,
Hmo břízách Gbílých jak C#sníh.
F#mO cestě, která končí Hmv louce zaváté,
C#o cestě stepí na F#mkoních.
Harmonika v Akřoví dožíHvá, ztratila už Edech,
už se jenom Avětrem zachvíHvá, prostřelený Eměch.
Už nikdo neví, kdo jí hýčkal na rukou,
chlubil se její perletí,
k přečtení není ani nápis azbukou,
kdopak ví, kdo písně na ní hrával ?
O jarních vodách, které cestu zaplaví,
o lidech dobrých i zlých,
o cestě, která věčným steskem bolaví,
o bílých křížech na polích.
Harmonika v křoví dožívá, ztratila už dech,
už se jenom větrem zachvívá, prostřelený měch.
F#Jarní vody, Hduše, cesta,
C#kůň, kdo to vlastně F#hrál,
dívčí copy, Hlouka, oči C#tůň,
a co bylo F#dál.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:23:29.243+00:00
Výsledky hledání: